Všimli jste si, že Macy a iPhony se občas složitě ovládají? A že je to horší, než dřív?
Mám zkušenosti s výrobky Applu cca od roku 1991. V té době kraloval na PC příkazový řádek nebo těžko použitelné Windows 3, připojení PC do sítě znamenalo zavolat IT technika a počítače bývávaly němé. Na vysoké škole jsme dokonce krmili terminál děrovanými pásy - bizardním výstupem s jakéhosi dálnopisu.
Sednout si v té době před Macintosh bylo jak navštívit úplně jiný svět. Barevné monitory, zvuk a automatické síťování přes telefonní kablík. Žádný IT technik v zádech. A vše bylo v porovnání s PC tak jednoduché, že už se člověku zpět na PC nikdy nechtělo. Strávil jsem pak se zařízeními od Applu mnoho let a vždy si užíval jejich neuvěřitelnou lehkost bytí. Občas, když vyšly nové verze Windows, vyzkoušel jsem si je, ale záhy se hned vrátil zpátky k jablku a kroutil přitom nevěřícně hlavou - “proč to ten Gates uživatelům dělá tak příšerně složité”?
Tahle spokojená jablečná jízda trvala až do roku 2011 a já se sám naučil s Macem přirozeně dělat věci, které kolegové na PC zvládali leda s pomocí svých IT techniků. Prošel jsem od MacOS 7, přes různá vylepšení, která se začala objevovat po návratu Steva Jobse - MacOS 8 s přechodem na PowerPC platformu a MacOS 9, který vydržel až do příchodu Unixového MacOS X, trumfového esa schovaného v Jobsově rukávu.
MacOS X přišel mezi uživatele podle mého názoru brzo a tak to s ním bylo zpočátku tak trochu otrava - ITáci sice zářili nadšením z Unixového jádra a možnosti spouštět terminál, ale ovládání zpočátku vázlo - než se to usadilo v roce 2003 s příchodem MacOS X 10.3 Panther. Dodnes nepřekonaným vrcholem operačních systémů od Apple byl Snow Leopard - MacOS X 10.6, který přišel v roce 2009 se sloganem “nejpokročilejší operační systém na světě” a vydržel do roku 2011”. Byl vyladěný a disponoval excelentní uživatelskou jednoduchostí. O které se nám dnes už může jen zdát...
Přišel totiž rok 2011 a s ním MacOS X 10.7 Lion, ze systému zmizely barvy, přišla uniformní šedivá a "user friendly" se odporoučelo do věčných lovišť. Nešvary, které s sebou přinesl Lion u Maců bohužel přetrvaly dodnes. Je až neuvěřitelné, že ty samé operace, které jsme dřív prováděli na jedno či dvě kliknutí, dnes potřebují i více než dvojnásobný počet kliknutí. Obdodný trend pak přišel i na iPhony s příchodem iOS 7 v roce 2013. A tak se i dnešní vychvalované supermoderní a drahé iPhony ovládají o poznání hůře než jejich starší předchůdci - neb až do iPhone 5 měly uživatelsky mnohem přívětivější iOS 6.
Je to přitom obrovský paradox - firma Apple, které se občas taky nedařilo, přežila krušné roky díky svým věrným uživatelům, kteří s Apple vydrželi - nejspíš právě díky jedinečnému uživatelskému zážitku. Zážitku, který vycházel z naprosto detailně Jobsovsky vypiplaného ovládání. Jenže to bylo a dnes už to neplatí. Steve Jobs už nad každým tlačítkem nebdí a operační systémy od Apple nejsou tolik sexy. Už nejsou k "olíznutí", jak si někdejší šéf Applu přál.
A tak v době, kdy jsou finanční těžkosti dávno zapomenuty a Apple se stal největším technologickým gigantem, opustil paradoxně základní filosofii "user friendly", která Apple vždy dělala Applem. Priority má dnes bohužel zjevně jinde a tak firma chrlí nové výrobky, obsazuje nové trhy, otevírá nové Apple Story, podporuje LGBT komunitu, vyplácí čím dál větší dividendy a ... na uživatelský zážitek už tolik nedbá. User friendly pro Apple přestalo být prioritou. Z Apple se stala korporace, která si nevšimla, že přišla o svůj základní zdroj.
Na místě Tima Cooka bych z toho byl nervózní. Mohla by to být první díra v trupu jeho jinak velmi prosperující lodi. A Tim Cook jako veleúspěšný manažer (meřeno finančními výsledky) by tak jednou mohl paradoxně připomínat svého předpředchůdce Gilla Amelia.
Znáte jeho nejslavnější historku? Gill Amelio, na jedné slavnostní večeři popisoval svou misi v Applu skupince hostů, mezi kterými byl i Larry Ellison (ředitel Oracle): “Apple je jako loď. Loď, která má díru v trupu a nabírá vodu. Jenomže na palubě je zároveň drahocený poklad. Mým úkolem je dosáhnout toho, aby všichni na palubě veslovali stejným směrem.” Když Amelio odešel, Ellison se obrátil na člověka vedle a překvapeně povídá “Ale co ta díra”?
Tuhle historku měl moc rád Steve Jobs. Z rezignace svého nástupce na user friendly princip by ale eufemisticky řečeno "nadšený nebyl".